Automobilová demonstrace před budovou České televize, která se uskutečnila pod záštitou iniciativ Vraťte nám stát! a Svobodu médiím! s podporou spolku Milion chvilek pro demokracii, měla poukázat především na údajné stupňující se tendence omezit nezávislost České televize.
Den státního svátku 17. listopadu je každoroční zárukou konání mnoha připomínkových veřejných událostí. Nejinak tomu bylo i letos. Přes všechna platná vládní nařízení omezující počet sdružovaných osob se jich v úterý po celé Praze uskutečnilo hned několik. Demonstrace z Kavčích hor se však trendu většiny akcí z tohoto dne zcela vymykala. Nejen z pohledu koncepce ,řešila současné dění, ale především pro svou formu – organizátoři účastníkům akce nabídli, vzhledem ke zdravotním rizikům, bezpečnou variantu protestu z pohodlí vlastních vozů. Ti tak měli možnost sledovat střídající se řečníky na piedestalu jako obraz promítaný na plátno v letním autokině.
Z řady známých osobností se na místě slova ujali například senátoři Marek Hilšer nebo David Smoljak. Za hlavní poselství společného prohlášení, které prezentovali pouze vybraní řečníci, samotní autoři označili pasáž: „Chceme důrazně upozornit všechny, kdo usilují o ovládnutí ČT, že veřejnost jejich kroky velmi bedlivě sleduje. Zejména apelujeme na členy Rady ČT, aby se nadále zdrželi šikanózních postupů vůči ČT, zasahování do personální politiky a obsahu vysílání, které ohrožují samotnou podstatu veřejné služby. Případné pokračování těchto kroků bude signálem k rozsáhlým veřejným protestům!“. Organizátoři neopomněli poukázat na dosazování, z jejich pohledu, nekompetentních osob do veledůležitých pozic v rámci Rady ČT, přičemž naráželi na pochybné odvolání Dozorčí komise z minulého týdne, které proběhlo bez většího zdůvodnění směrem k veřejnosti.
Ovšem nejednalo se o historicky první protest na Kavčích horách. Úterní demonstrace před budovou ČT připomínala události, které se odehrály přesně před dvaceti lety na témže místě. Tato podobnost nepochybně neunikla celé řadě pamětníků tzv. televizní krize z přelomu let 2000 a 2001.
Zhruba hodinovou demonstraci ukončilo symbolicky jednatřicet vteřin trvající troubení shromážděných automobilů na upomínku počtu uplynulých let od sametové revoluce. Hlavní otázka však zůstává nadále nezodpovězená – předznamenal včerejší protest svým sametovým průběhem počátek stejně rozsáhlých změn jako kdysi?